|
|
Invaze na Grenadu - Reaganův pokus o prosazení demokracie?
Hřivna, Václav ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se zabývá americkou zahraniční politikou po nástupu Ronalda Reagana do funkce prezidenta. Konkrétně zkoumá, zda invaze USA na Grenadu, ke které došlo v říjnu roku 1983, vyplývala z předem stanovených zahraničněpolitických cílů. Cílem práce je najít a vysvětlit příčiny, proč se USA v čele s Ronaldem Reaganem rozhodly k invazi na Grenadu. Kromě obecné koncepce Reaganovy zahraniční politiky, která je důležitá k pochopení průběhu událostí, je přímo analyzována politika USA vůči Latinské Americe. Práce dále nastiňuje vztahy mezi USA a Grenadou, a to od roku 1979, kdy na Grenadě došlo k levicovému převratu, až do samotné invaze. Současně je zkoumána i vnitropolitická situace Grenady, která sehrála velmi důležitou roli v celém kontextu americké invaze. Ta totiž přišla právě v důsledku chaosu, který vnitrostranické spory a boj o politickou moc na Grenadě vyvolal. Práce se také zabývá důsledky americké akce, a to především otázkou debat o legitimitě operace, které probíhaly v různých sférách jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni.
|
|
|
Adaptabilita a fenotypová plasticita invazních papoušků v Evropě
Nový, Jakub ; Figura, Roman (vedoucí práce) ; Makal, Jakub (oponent)
Diplomová práce na téma Adaptabilita a fenotypová plasticita invazních papoušků v Evropě se zabývá analýzou recentního fenoménu, kterým je vznik nepůvodních populací papoušků v evropských městech. Tato problematika byla dosud studována zejména z perspektivy boje proti invazním druhům. Mnohem méně je dosud známo o ekologických a etologických charakteristikách těchto populací. Ačkoli se většina velkých nepůvodních populací nachází na území jižní či severní Evropy, tato práce zkoumá také pozorování v rámci celého evropského kontinentu a polodivokou populaci papoušků v České republice. Je zde rozebírán rovněž výzkum fenotypové plasticity a celkové adaptability invazních druhů. Práce obsahuje hypotézy a teorie, které souvisí s procesem invaze, včetně predikcí budoucího vývoje nepůvodních populací.
|
|
|
Analysis of functional interaction between PKN3 kinase and CARMIL1 protein
Novotná, Petra ; Rösel, Daniel (vedoucí práce) ; Groušl, Tomáš (oponent)
Pohyblivost nádorových buněk a cytoskeletální přestavby jsou zásadní pro tvorbu metastáz. Tyto komplexní změny zahrnují mnoho buněčných procesů ovlivňovaných mnoha různými proteiny. Jedním z takových proteinů je i Ser/Thr kináza PKN3. Bylo prokázáno, že tato kináza má zásadní význam pro tvorbu metastáz u některých agresivních typů rakoviny prsu a prostaty. Zajímavé je, že kináza PKN3 není důležitá pouze u zhoubných nádorů, ale také v běžných tkáních. V endoteliálních buňkách kináza PKN3 ovlivňuje jejich adhezi, anebo v osteoklastech pomáhá regulovat jejich schopnost resorpce kostí. Vliv kinázy PKN3 na malignitu nádorů a pohyblivost buněk je dobře zdokumentován, ale mechanismus jejího účinku je stále nejasný. Z toho důvodu se naše laboratoř snaží identifikovat nové substráty a interakční partnery kinázy PKN3. Tato práce se zabývá novým potenciálním substrátem kinázy PKN3, proteinem CARMIL1. Tento protein se podílí na přestavbách aktinového cytoskeletu regulací polymerace aktinu, čímž ovlivňuje buněčnou motilitu. V této práci předkládáme důkaz o tom, že kináza PKN3 interaguje s proteinem CARMIL1. Klíčová slova: PKN3, CARMIL1, aktinový cytoskelet, rakovina, invazivita
|
|
|
Vliv patogenů na invazní rostliny
Sládečková, Julie ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Invazní rostliny mohou ničit celé ekosystémy, snižovat biodiverzitu a tím ohrožovat životní prostředí. Invazní druhy přibývají stále rychleji, a proto se zvyšuje i negativní dopad invazí na životní prostředí. Za jejich vznikem mohou stát různé důvody, jedním z nich je například únik od přirozených nepřátel. Díky tomu může být rostlina více konkurenceschopná a může mít větší reprodukční potenciál a lépe se šířit. Pokud však přirozené nepřátele dodáme do nového areálu může dojít k regulaci populací invazních rostlin. Toho využívá biokontrola, což je metoda používaná ke zmírnění rozsáhlosti invazí a jejich následků. Tato metoda téměř nemá negativní dopady na životní prostředí, na rozdíl od chemických a mechanických metod odstraňování rostlin. Biokontrola působí dlouhodobě a díky tomu je také levnější. Avšak při jejím použití existuje určité riziko, že dojde k zasažení necílových druhů rostlin, nebo že nebude dostatečně efektivní. Jako biokontrolní agens se používají i patogeny, protože jsou více specializované než herbivoři, a představují tak menší riziko pro necílové rostliny. Cílem této práce je porovnat biologickou kontrolu s jinými metodami používanými k odstraňování invazních rostlin a shrnout nejvýznamnější pozitiva a negativa použití houbových patogenů v biokontrole rostlin.
|
|
|
Role of NAV3 in glioblastoma cells invasiveness
Legátová, Anna ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Invazivita nádorových buněk a tvorba metastáz je hlavním důvodem, proč mají nádorová onemocnění velmi závažný dopad. Proto je vývoj léků (tzv. migrastatik), které cílí právě na tyto procesy a tím omezují šíření buněk z primárního nádoru, pro zmírnění závažných komplikací velmi důležitý. Pro vývoj migrastatik je však nezbytně nutné pochopit molekulární mechanismy, které buněčnou migraci ovlivňují. Cytoskeletální struktury zastávají nenahraditelnou roli v buněčné migraci, a mohou tak sloužit jako jedny z potenciálních cílů migrastatické léčby. Tato práce se věnuje Neuron navigátoru 3 (NAV3), proteinu, který se váže na + konce mikrotubulů (MT), podílí se na jejich stabilizaci a dokáže zprostředkovat komunikaci mezi nimi a aktinovou sítí. Tato funkce je důležitá pro směřování MT do prodlužujících se axonů, čímž se zajišťuje jejich správný růst, který je fyziologicky nezbytný pro vývoj mozku. Výsledky této práce naznačují, že NAV3 může působit jako pronádorový faktor, který lokalizuje nejen na + konce MT i do buněčných výběžků a jeho přítomnost pomáhá glioblastomovým buňkám se rozpínat a zvyšovat jejich invazivní potenciál. Klíčová slova: neuronový navigátor 3, mikrotubuly, nádory, invazivita, cytoskelet
|
|
|
Český dezinformační narativ první fáze ruské invaze na Ukrajině (tzv."Speciální vojenské operace" na Ukrajině).
Štorek, Michal ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnotit prostřednictvím analýzy obsah 8 webů, které byly sdružením CZ.NIC 25. února 2022 v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu zablokované z důvodu poskytování dezinformací. V teoretické části jsou popsány obecně dezinformace, rozebrány výroční zprávy BIS ve vztahu k Ruské federaci a dezinformacím, či utváření rusko-ukrajinských vztahů od vzniku Ukrajiny po začátek ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022. V praktické části je provedena analýza obsahu osmi zablokovaných webů sdružením CZ.NIC pokrývající období tzv. první fáze Speciální vojenské operace na Ukrajině. Analýza na jedné straně ověřuje, do jaké míry se tzv. dezinformační weby věnovaly válce na Ukrajině a na druhé straně ověřuje, jaké byly použity dezinformační techniky popsané v teoretické části, a také zda narativ blokovaných webů ve vztahu k ruské invazi na Ukrajinu odpovídá názoru, že jsou prostřednictvím dezinformačních webů prosazovány zájmy Ruské federace v České republice.
|
|
|
Vliv různých teplot na konkurenceschopnost raka mramorovaného v agresivních interakcích
KREJČÍ, Miloslav
Raci jsou důležitou složkou vodních ekosystémů. Nepůvodní druhy raků často ovlivňují početnost původních druhů a působí tím na všechny trofické úrovně, což ovlivňuje fungování ekosystémů. Změny ve sladkovodních systémech pak způsobují invazní druhy raků, zejména severoamerické druhy, které mimo jiné přenáší račí mor Aphanomyces astaci. Jedním z těchto druhů, který byl nedávno introdukován a následně rozšířen v Evropě, je rak mramorovaný (Procambarus virginalis). Cílem diplomové práce bylo experimentální porovnání konkurenceschopnosti raka mramorovaného v mezidruhových interakcích s rakem červeným (Procambarus clarkii), rakem signálním (Pacifastacus leniusculus) a rakem pruhovaným (Faxonius limosus) v závislosti na teplotě vody. Experimentální část zahrnovala 20 dílčích pokusů mezidruhových interakcí v teplotě 16 °C, 18 interakčních pokusů v teplotě 20 °C a 19 mezidruhových pokusů v teplotě 24 °C. Interakce probíhaly v jednotlivých arénách s vytemperovanou vodou, které byly snímány videokamerami umístěnými nad experimentálním systémem arén. Následně byly z pořízených 30 minutových záznamů vyhodnoceny agonistické interakce raků.Z výsledků vyplývá, že rak mramorovaný je konkurenceschopný vůči studenomilným i teplomilným druhům raků, především pak ve vyšších teplotách. Zvyšující se teplota prostředí může zvýšit úspěšnost tohoto vysoce odolného a adaptabilního druhu v šíření do nových oblastí, jakož i přežití zimních období, a způsobit tak negativní dopady na původní organismy, zejména na původní druhy raků.
|
|
|
Charakterizace perinukleárních aktinových vláken a jejich funkce v buněčné migraci
Hlaváčková, Tereza ; Vomastek, Tomáš (vedoucí práce) ; Binarová, Pavla (oponent)
Fyziologické a patologické jevy jako je hojení ran, embryonální vývoj, imunitní odpověď nebo rozsev nádorových buněk primárního nádoru, úzce souvisí s buněčnou migrací. Tento děj je spojený s procesy polarizace buňky, translokace jádra a přestavby buněčného cytoskeletu. Významnou roli zde hraje aktinový cytoskelet. Součástí aktinového cytoskeletu, zatím s málo prozkoumanou funkcí, jsou perinukleární aktinová vlákna tvořící nad jádrem strukturu aktinové čepičky. Vlákna jsou nad jádrem asociována s LINC komplexem a přichycena na obou koncích fokálními adhezemi, čímž tvoří nad jádrem kopulovitou strukturu. Předpokládá se, že tato vlákna mohou generovat síly regulující pohyb jádra při buněčné migraci. Cílem práce bylo objasnění mechanizmu, který se podílí na přichycení perinukleárních aktinových k LINC komplexu a jádru a reguluje tak vznik perinukleární aktinové čepičky. Dalším cílem bylo zavedení metody pro kvantifikaci perinukleárních aktinových vláken pomocí nově vyvinutého digitálního nástroje. Pro experimenty byly využité potkaní fibroblasty, protože obsahují dobře vyvinutá perinukleární vlákna. Inaktivací genů pro specifické proteiny nespriny, které jsou součástí LINC komplexu, jsme chtěli lépe porozumět buněčné migraci s absencí perinukleární aktinové čepičky. Nicméně se ukázalo, že inaktivace...
|
|
|
Radauti Municipal (Co)housing
Grosu, Gabriel Andrei ; Widholmová, Alžběta (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Since the beginning of the Ukrainian invasion, the booming demand for accommodation within proximity to the border turned into a delicate housing crisis. This project investigates the current housing condition made available for the Ukrainian refugees while searching for the best way of addressing the sudden increase in the medium and long-term housing demand. The findings of the investigation along with the input from many consultations with Ukrainian war refugees were translated into developing a detailed architectural design for a municipal (CO)housing refugee camp in the city of Radauti.
|
|
|
Zátoka sviní a její vliv na americko-kubánské vztahy
Jaroš, Milan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje invazi v Zátoce sviní, která byla důležitou součástí americko-kubánských vztahů v 60. letech. Období mezi kubánskou revolucí a kubánskou raketovou krizí bylo poznamenáno rychlým zhoršení těchto vztahů. A právě tímto obdobím je také celá práce ohraničena. Invaze byla výsledkem tohoto zhoršování a Castrovo vítězství se stalo důvodem pro další eskalaci nepřátelství mezi Spojenými státy a Kubou. Práce odpovídá na otázku, jaký rozhodovací proces vedl k tomu, že nakonec skutečně došlo až k provedení invaze, jaké chyby stály za tím, že celá operace skončila fiaskem, kdo za to nese odpovědnost a jaké důsledky měl americký neúspěch na další vývoj vztahů mezi oběma zeměmi. Analyzuje především jednotlivé kroky přípravy a vliv, který na ně měly všechny zapojené strany. Dochází k závěru, že agresivní přístup byl zvolen kvůli okolnostem studené války a hrozbě komunismu, strachu USA ze ztráty vlastního vlivu na západní polokouli a osobním ambicím jednotlivých účastníků. Odpovědnost za neúspěch se nedá přiřadit pouze Kennedyho rozhodování, plánování CIA nebo špatně organizované kubánské opozici, protože za ním stálo spojení všech těchto faktorů. Fiasko v Zátoce sviní následně vedlo ke zhoršení vztahů, které bylo specifické dalšími americkými snahami zbavit se Castra a jeho rostoucí...
|
host ::
RSS.